Čím nahradit kratom? Sexem?

Příroda je mocná čarodějka a do listů, plodů, semen, hlíz i jader téměř všech keřů, bylin a stromů ukryla nejrůznější chemické látky s mnohdy až překvapivými účinky. Kdysi se jimi barvily látky a těla, někdy jimi jen občas dochucujeme pokrmy, ale někdy těmito chemickými látkami svůj organismus s chutí bombardujeme i celý život.

A mnohdy si můžeme i vybudovat slušnou legální závislost, byť by se jednalo jen o tein, bez něhož autor článku již desítky let nedá po ránu ani ránu (i když si původně naivně myslel, že se díky němu vyhne kofeinu) nebo jako malé děti – minizávisláčci na hnědém theobrominu.

Máte taky své závislácké hříchy? Doufáme, že jen ty neškodné a ne třeba jeden poměrně rozšířený – na legální chemikálii C₂H₆O, uvolňované například kvašením plodů i u nás se vyskytujícího stromu Prunus spinosa z čeledi Rosaceae!

Trnka nevadí, mitragyna vadí?

Ani stromy a keře z čeledi mořenovitých (13 000 druhů, z nichž 4 rostou i u nás – např. plevel bračka rolní) rozhodně nijak nezaostávají a alkaloidy některých jejich zástupců z Jižní Ameriky či Indočíny naše orgány (třeba mozek, srdce a cévy) dovedou poměrně pěkně provětrat. Patří sem mimo jiné kávovník (zdroj kofeinu) nebo rostlina s kouzelným českým názvem bujarník yohimbe (zdroj silného afrodiziaka yohimbinu). A také chinovník (Cinchona), jenž nezůstal nepovšimnut ani klasickou medicínou (zdroj chininu k léčbě malárie). A také některé rostliny produkující látky, interagující s tzv. opiodními receptory. Jako například makovice v Evropě běžného Papaver somniferum (morfin, kodein). Nebo kratom – asijský strom Mitragyna speciosa (který kupodivu doposud žádný český název nemá).

Látky na bázi opioidů jsou obecně silně působící molekuly (přirozené, přírodní nebo syntetické), které pro člověka atraktivní účinky vyvolávají po navázání na receptory v nervovém systému (na membránách neuronů). Mohou vznikat přirozeně v těle (jako například endorfiny a enkefaliny při sportu, sexu nebo emočních hnutích) nebo pochází z přírodních zdrojů (viz. výše), případně jsou synteticky vyráběné (heroin, fentanyl). Mají i euforizující, energetizující a analgetické efekty a některé i zvyšují fyzickou a psychickou výkonnost. Není tedy náhodou, že si lidstvo tyto (a také psychotropní) účinky až naivně zamilovalo a tyto substance se mnohdy bez větších ohledů na možný vznik závislosti a tragických zdravotních a sociálních důsledků (zne)užívají.

Listy (do jisté míry kontroverzního) kratomu obsahují alkaloidy mitragynin a potentnější 7-hydroxymitragynin, které po vazbě na opioidní receptory mohou (v nižších dávkách) navozovat pocity euforie, ve vyšších dávkách naopak působí relaxačním a uvolňujícím způsobem. Listy se ve výrobě drtí a fermentují a síla i kvalita kratomu se liší dle geografické polohy a nadmořské výšky pěstování suroviny i v závislosti na využitém procesu fermentace. Svou roli sehrávají i takové faktory, jako je kvalita půdy nebo množství srážek. Mezi jeho odpůrci a konzumenty se vedou plamenné diskuse o tom, zda je nebezpečný, škodlivý či návykový již velmi dlouho.

A ještě déle – celá staletí – jej lidé (hlavně v Asii) konzumují, stejně jako mnohé jiné – často empiricky – vyzkoušené látky přírodního původu, ať již s léčivým či jiným záměrem. Kratom byl používán již dávnými domorodci v tropické a subtropické Asii k úlevě od namožení svalů, potlačení únavy, jako analgetikum, antihypertenzivum, proti průjmům nebo jako imunostimulans (jak se ostatně podrobněji píše v tomto článku). 

Tím neříkáme, že to je tím pádem bezpečné a že byste měli nadivoko ochutnávat všechny trávy, bobule a listí, co venku roste! My ale víme, že nejspíš nic venku nezkoušíte a že snad nakupujete u prověřených e-shopů (a snad i kratom). Ale pozor – ani dovozci a prodejci nemusí u tohoto neregulovaného výrobku nijak kontrolovat kvalitu, ani o ní referovat příslušným kontrolním orgánům. V České republice se nejedná registrovaný potravní doplněk a na trh se tak může dostat i práškovaná droga s mnoha i syntetickými, závadnými nebo i potenciálně nebezpečnými příměsemi.

O přesném složení distribuovaného „přípravku“ tak často nemají ponětí importéři, přeprodávající subjekty, ani koncoví dodavatelé (a bohužel ani vy). Rozhodně byste ale měli vědět, že ani čistý kratom se nemá kombinovat s alkoholem, kofeinem, kokainem, yohimbinem, antidepresivy, inhibitory MAO či jinými léky ovlivňujícími nervovou soustavu. Bohužel ani možné interakce jeho jednotlivých složek s celou řadou dalších látek (léků či drog) nejsou doposud dostatečně prozkoumané. V nízkých dávkách se dá kratom označit za bezpečný produkt, jakmile to s ním ale přeženete, může se dostavit agresivita, úzkost, svědění celého těla či silná nevolnost.  

Produkt se prodává práškovaný, ve formě kapslí nebo lisovaných granulí. Se znalci se můžete (řádně posílení alkoholem nebo kratomem) hodiny dohadovat o tom, zda je nejkvalitnější druh Bentuangie, Elephant, Entikong, Ketapang, Maeng a zda jsou lepší kratomy z Bornea či Bali. Kratomové produkty se odlišují i barvou, a tak je možné vést další nekonečné debaty o zeleném kratomu (v nižších dávkách působí ponejvíce euforicky, údajně i zlepšuje empatii, komunikační schopnosti a výkonnost), bílém (ten by měl dávat více energie), zlatém (produkovaném ze žloutnoucích listů) nebo červeném (se spíše relaxačními účinky). Nebo o nejrůznějších směsích. Moment, mají ale tyto diskuse vůbec ještě smysl?

Energydrink, ristretto nebo ašvaganda?

Čímpak nahradíte kratom, až jej naše legislativa zakáže? Ano, stalo se to již v několika zemích Evropské unie (Polsko, Rumunsko, Lotyšsko, Itálie) nebo ve Velké Británii, Austrálii, Vietnamu, Malajsii či některých státech USA. A není vyloučeno, že tento „sběratelský předmět“ poputuje na seznam kontrolovaných či striktně regulovaných (nebo rovnou zakázaných) produktů dříve či později i u nás. Není divu – diskuse probíhají na odborné i neodborné úrovni, karty v ruce však drží politici, regulátoři, vlády a úřady…

Ať již však používáte kratom k energizaci (při studiu), k překonání ospalosti (na nekonečné noční), zahnání nudy (na koncertě vážné hudby), k lepším sportovním výkonům (v posilovně či na kurtu), k ještě vyšším euforizujícím zážitkům (při fotbalovém derby) nebo k relaxaci (po vysilující noční, nervózním derby, brutální dřině v posilovně nebo podobně brutálním zkouškovém období), není od věci se zamyslet, zda by podobnou „práci“ neodvedly i nějaké jiné (bezpečné a legální!) prostředky.

Možná se vám bude nejlépe relaxovat při nějaké pěkné hudbě (zkuste třeba něco od dýdžeje Thomasa Albinoniho)! Nebo co takhle příjemná relaxační masáž (a nemusí být zrovna od profesionálního maséra či masérky). Nebo masážní mazleníčko pod měkkoučkou dekou na gauči? Canisterapie kombinovaná s mazleníčkem? Hipoterapie kolem statku? Orgasmus? Dva orgasmy? Alkohol nedoporučujeme! (I když chromoterapie kvalitním červeným vínem bývá také pěkný relax). 

Nebo vy chcete naopak víc výkonu? Víc energie? Víc euforie? Co takhle presíčko mezi sérkami? Nebo si do sluchátek pustit nějaké techníčko? Či na noční zrychlit tep pohledem na fotku svého nestárnoucího idolu vylepenou v šatní skříňce? Nebo si za volantem otevřít (třetí? čtvrtou?) plechovku s energetickým nápojem? Trocha kofeinu v nápoji s extraktem z Cola nitida (bez glukózy nebo s) taky nikoho nezabila! Nebo pár koleček sprintem kolem kolejí? Nebo vášnivý sexík s drahou polovičkou? Endorfiny umí divy! Nic? Stále málo euforie? Zelenou žárovku jste zkoušeli? (to prý také pomáhá – psali jsme zde) 

Přírodu nic nepřekoná!

Nepomohly ani červené LEDky? Tak tedy můžete sáhnout po nějakých těch zelených rostlinkách – k nabuzení euforie se doporučuje Mitragyna javanica a prášek z Mitragyna hirsuta zase pro navození relaxace (i jako podpora meditace). A co takhle využít pozitivních vlastností produktů z ašvagandy? Její sekundární metabolity (flavonoidy, alkaloidy, steroidní laktony nebo antioxidanty) se využívají ve sportu k oddálení únavy a vyčerpání, k lepšímu zotavení po intenzivním cvičení nebo třeba ke snížení bolesti při osteoartróze.

Ašvaganda pomáhá snižovat krevní tlak, takže srdce může pumpovat více krve s menší námahou, výsledkem je pomalejší nástup únavy. A vykazuje malou nebo žádnou související toxicitu (nenese s sebou rizika nedovoleného dopingu při soutěžích – využívá se ke zvýšení sportovního výkonu – viz studie Wankhede et al., 2015 a Ziegenfuss et al., 2018) – psali jsme zde.

Tak co? Objednáte kafr, bičík nebo ašvagandu?

Příspěvek od @zelenyden.cz

Zobrazit v aplikaci Threads